Leibnizův ústav pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO) patří k předním výzkumným a osvětovým institucím zabývajícím se dějinami a kulturou východní Evropy. Široký mezioborový dialog i historický záběr GWZO jsou jedinečné: specifika a proměny tohoto v historii i současnosti tak významného regionu zkoumáme od antiky až po soudobé dějiny. Zaměřujeme se na témata, která patří k nejnaléhavějším výzvám naší doby: mezi ně se řadí dynamika globalizace a migrace, systémy poznání a konkurenční obrazy dějin, životní prostředí a násilí. GWZO, které od roku 2010 sídlí v Lipsku a od roku 2025 také v centru Prahy, zaměstnává přibližně 90 zaměstnanců z Německa i ze zahraničí.
K 1. únoru 2027 hledáme do oddělení „Vědění a participace“ v Praze (vedoucí dr. Michal Frankl):
- (vědeckou pracovnici / vědeckého pracovníka s doktorským titulem m/ž/d),
zpočátku na dobu určitou v rozsahu čtyř let, a to na plný úvazek (40 hod. týdně). Prodloužení na dobu neurčitou se předpokládá v případě osvědčení a pokud bude zajištěno odpovídající financování z rozpočtu ústavu.
Místem výkonu práce je Praha, přičemž se předpokládá ochota pravidelně cestovat do Lipska za účelem účasti na společných akcích Institutu. Zaměstnání se bude řídit českým pracovním právem s platem odpovídajícím místním standardům.
Oddělení „Vědění a participace“ zkoumá rozmanité a někdy též napjaté vztahy mezi akademickou a neakademickou produkcí znalostí. Zaměřuje se na participaci na vědění a vědě v minulosti a současnosti střední a východní Evropy a na občanskou vědu, do níž jsou v poslední době vkládány velké naděje.
Výzkum oddělení je rozdělen do tematických oblastí „Marginalizované vědění“ a „Digitální participace“. Na jedné straně se oddělení zaměřuje na aktéry z marginalizovaných skupin v minulosti a současnosti. Mimo jiné si klade otázku, jak jsou znalosti „na okraji“ artikulovány, slyšeny, uchovávány nebo interpretovány. Se zahrnutím přístupů postkoloniálních studií se projekty oddělení zaměřují na kritickou reflexi hierarchií a vyloučení v archivech vytvářených a organizovaných státními aktéry. Kritická pozornost je věnována také vlivu nových digitálních nástrojů na produkci vědeckých poznatků. Digitální technologie, zejména umělá inteligence, mění způsob, jakým jsou znalosti vytvářeny a přijímány.
Těmto tématům se bude věnovat výzkum v rámci vypsané pracovní pozice. V úvahu přicházejí projekty zaměřené na marginalizované znalosti, jakož i na formy a dopady různých forem účasti a formátů crowdsourcingu. Vítány jsou zejména, nikoli však výhradně, projekty zabývající se migračními a uprchlickými archivy, stejně jako archivy dalších marginalizovaných skupin, kolaborativními platformami jako je Wikipedie, nebo projekty zkoumající digitální formy připomínání ve střední a východní Evropě. Zajímavé jsou také studie o vlivu umělé inteligence na malé jazyky a v neakademických, participativních kontextech. Výslovně jsou vítány projekty s participativní složkou, respektive zaměřené na občanskou vědu.